Historie Innviertler Landleru je neoddělitelně spjata s innviertelskými spolky „Zechen“. Původně šlo o selská bratrstva mladých mužů, která v rámci „Zechentanzu“ – spojení tance („Eicht“), hudby, poezie a zpěvu – vytvářela vlastní umělecká vystoupení. Melodie, typický navazující jódler („Almer“) a „protažený“ rytmus ve ¾ taktu dělají z Innviertler Landleru svébytnou formu v rámci rakouské rodiny ländlerů.
Předpokládá se, že kolem roku 1850 začaly spolky Zechen vytvářet vlastní varianty landleru na základě všeobecně známých tanečních figur. Původní figury přitom upravovaly a tančily je společně v určitém pořadí. Každý spolek Zeche měl svůj vlastní landler, který se předával z generace na generaci a zároveň se neustále dále rozvíjel.
V průběhu let tak vzniklo nespočet podob Innviertler Landleru v tanci i zpěvu. Díky společnému původu je však možné všechny tančit na stejnou hudbu.
Se strukturálními změnami v zemědělství, individualizací volnočasové kultury a rostoucí mobilitou začaly od 50. let 20. století tradiční spolky Zechen postupně zanikat. Dnes Innviertler Landler stále tančí přibližně 25 až 30 spolků Zechen, folklorních tanečních skupin a spolků lidových krojů. Především spolky Zechen a místní taneční skupiny považují za svůj hlavní úkol zachování jednotlivých variant Landleru („Eicht“).
Každoročně se v Innviertelu koná několik setkání, na nichž přibližně 10 až 15 spolků Zechen a folklorních tanečních skupin předvádí své Landlery i další lidové tance. Také tradiční slavnosti a svatby – zejména svatby členů spolků Zechen – byly a částečně dodnes jsou důležitými událostmi spojenými s Innviertler Landlerem.