Europaschutzgebiet Auwälder am Unteren Inn

Inn je alpská řeka s největším množstvím vody. Římané ji pro její vysokou rychlost proudění nazývali "Aenus", "pěnící". Široce rozvětvený říční systém řeky Inn na bavorsko-hornorakouské hranici zanikl kvůli regulaci a protipovodňové ochraně. Důsledky pozdější výstavby elektráren však vytvořily zcela nové biotopy a ekosystémy.

Nádrže elektráren na dolním toku Innu zvýšily hladinu vody a snížily rychlost řeky. Protože Inn přináší velké množství jemných sedimentů z Alp, tzv. ledovcového mléka, zůstává voda zejména v letních měsících obvykle zakalená. Zároveň se v přehrazených místech usazovaly suspendované látky a na hladinu postupně vyrůstaly bahnité valy. Spolu s doprovodnými lužními lesy se tak hraniční řeka mezi Bavorskem a Horním Rakouskem vyvinula v ideální prostředí pro neuvěřitelné množství vodních ptáků, kteří tento biotop objevili a osídlili již krátce po jeho vzniku. V průběhu roku je zde pozorováno více než 300 různých druhů ptáků. Přibližně polovina z nich na Dolním Innu také hnízdí, zatímco ostatní jsou pouze sezónními návštěvníky nebo projíždějí. Už jen tato skutečnost vedla v 70. letech 20. století Horní Rakousko i Bavorsko ke zřízení přírodních rezervací v záplavových oblastech Innu. Dnes má tento ptačí ráj status evropské přírodní rezervace. Každý, kdo cestuje podél řeky například po cyklostezce Inn, vždy najde vhodná místa k pozorování ptáků na vodě i ve vodě: Vodní ptáci, jako je volavka popelavá, rybák obecný a ledňáček říční, si tento biotop podmanili, stejně jako výr velký, datel černý a ledňáček říční. V Dolním Innu se však vyskytují i vodní savci, jako jsou vydry a bobři, a vzácné ryby, například hrouzek obecný.