Gemeindeamt Hochburg-Ach

Hochburg-Ach má v současné době 3 133 obyvatel (k roku 2015).
Obec patří do okresu Braunau am Inn v regionu Innviertel a leží na řece Salzach přímo naproti bavorskému městu Burghausen s nejdelším hradem na světě. Narodil se zde Franz Xaver Gruber, skladatel písně "Tichá noc".

Z archeologických nálezů je známo, že oblast Hochburg-Ach byla osídlena již v pravěku Kelty (bronzové nálezy ve Staudachu) a pravděpodobně také Římany (nálezy mincí). První písemné doklady lze nalézt v listinách z roku 878.

Karolínský král Karlmann, nejstarší syn Ludvíka Němce, rád pobýval se svou dvorskou družinou v Öttingské Falci. V tomto roce podepsal na královském dvoře "curtis regia" v "Hohberahha" tři listiny. Jednalo se o výměnu zboží mezi biskupem Embrichem z Regensburgu a jeho synovcem opatem Hattem z Mondsee. Karolinský statek, který se údajně nacházel na místě dnešního Hofergutu, vděčí za svou polohu na náhorní plošině chudé na vodu blízkému prameni. Ten je znám jako křestní pramen a vedle něj byla postavena křestní kaple. Je pravděpodobné, že zde rostly břízy, podle nichž byla osada pojmenována. Výklad, že název je odvozen od Ahd. Výklad, že název vychází z ahd. kořene slova "ber(a)h", "berc" (= bříza), je docela dobře představitelný. Název "Hoberahha" (= vysoký březový les) se v průběhu času měnil na "Hoberc", "Hoperc" a podobně. Od 16. století čteme "Hochburg".

Po smrti císaře Jindřicha II. (1024) patřily královské dvory Hoberc, Ranshofen, Ostermiething a Weilhart císařské vdově Kunigundě. Ve 12. století se bavorská vévodství stala lény a panovnickými državami. Mýtina kolem Königshofu, dnes nazývaná Wirtschaftshof a Krauthof, byla do 13. století do značné míry dokončena. Wirschaftshof ve vlastnictví vévodů se rozpadá a jako majitelé rozděleného statku se objevují jistý Wolfgang Hofer a Wolf Neuhauser.

Z pověření vévodů spravoval území Kastner von Burghausen. Pomáhali mu přisluhovači. Kolem roku 1340 seděl "Cunrat der Scherge" ve svém úředním sídle v Mitterndorfu, dnešním "Schörghube", a spravoval obmany Hochburg, Gilgenberg, Handenberg (jižní část), Eggelsberg, Moosdorf a Geretsberg. Je známo, že toto úřední sídlo existovalo až do 16. století.

Poutní místo Maria Ach, jehož název pochází z ahd. Poutní místo Maria Ach, jehož název je odvozen od staroněmeckého slova "ahe" (= voda nebo vodní tok větší než potok), je od svého založení úzce spjato se sousedním bavorským městem Burghausen. Kolem roku 1180 se Ach a zároveň rod "Acher" poprvé objevuje v listině, v níž je zmíněn "Herbrodus de Ache". V roce 1354 je "Heinrich der Acher" jmenován jako majitel hradu Wanghausen a Hofmarku. Jejich nástupci, Khematerové, získali Wanghausen listinou vévody Albrechta IV. Wanghausen jim. Kromě toho podléhali feudálním povinnostem někteří sedláci v Lindachu a Mitterndorfu. Až do připojení regionu Innviertel k Rakousku v roce 1779 patřil Ach k městu Burghausen. Jako svobodná politická obec existoval Hochburg-Ach od 31. srpna 1864, kdy se v Hochburgu-Achu stal právně závazným obecní řád z 28. dubna 1864, vydaný na základě zákona o říšských obcích v Horním Rakousku z roku 1862.