Přírodní podívaná - bludičky a vřesovištní duchové

Se správcem rašeliniště večer přes Ibmerské vřesoviště

Když se v noci nad zemí setmí, vydáme se na Ibmerské vřesoviště. Ve světle luceren pocítíme dojemnou atmosféru a mystiku této legendární pralesní krajiny a odhalíme nejedno rašeliništní tajemství.

Tato mystická lucernová túra se správcem rašeliniště nás zavede přímo do rašeliniště, které ve večerních hodinách vyzařuje zvláštní atmosféru a mystiku. Mnoho lidí se tomuto místu v tuto denní dobu vyhýbá, protože se o vřesovišti vyprávějí nejrůznější strašidelné historky o podivných událostech. Toto dávné vědění našich předků o tajemstvích vřesovištních duchů a vrrků je třeba prozkoumat.

Se správcem rašeliniště procházíme praskajícím podrostem, abychom dohlédli na bažinaté vřesoviště a ujistili se, že v tuto noční dobu nikomu nehrozí nebezpečí. Koneckonců už nejeden mladík byl v noci vylákán Moorweiberlem do záhuby a už ho nikdy nikdo neviděl, jak se potuluje po bažině jako vilná čarodějnice. V noční tmě lze poznat černou olši, v jejíchž větvích žijí duchové vřesovišť a bažin a Moorweiberl. Nasloucháme do ticha. Slyšeli jsme právě šepot duchů vřesovišť? Šíří se tísnivá atmosféra. Jsme velmi zticha a v očekávání. Bohužel se žádný duch neobjevuje. To je však to pravé místo pro vyprávění napínavého příběhu o ševci Stöfflovi, kterého strašila vůle-nevole.

Ale kde najdeme onu čarodějnou vůli?

Potichu, bez jakéhokoli hluku, se přiblížíme k vodní nebo bažinaté díře. Ve světle noční lucerny vidíme, jak z hlubin bažiny vystupují bubliny. Podle prastarých světelných mraků se tvoří právě tady. Nyní se snažíme vystopovat vůli-duchovnici. Legenda o ševci Stöfflovi rozněcuje naši fantazii - bohužel s sebou nemáme svěcenou vodu. S obavami a napětím čekáme, jestli se objeví vrba-šibenice. Byla tam jiskra? Napětí dosahuje vrcholu. Strážce rašeliniště se krčí na promenádě a najednou z hlubin rašeliniště vyšlehne malý plamínek. Nejednomu účastníkovi po tomto působivém zážitku naskočí husí kůže a přeběhne mráz po zádech.